|
Ostružiník maliník (Rubus idaeus), také Maliník obecný, lesní malina
Hojný opadavý keř, který všichni dobře známe, rostoucí převážně na okrajích lesů a v
prosluněných částech lesa. Již počátkem května můžeme začít sbírat mladé listy na
jeho prutovitých výhonech. Kvete v květnu a červnu. V době květu
maliníku listy spíše nesbíráme, abychom neoslabovali budoucí úrodu malin.
Z tohoto důvodu jsou pro sběr maliníkových listů ideální
nekvetoucí čerstvé prvoroční výhonky.

Pruty divokého ostružiníku (Ostružiník maliník - Rubus idaeus) s mladými výhonky.
Proč pít maliníkový čaj
Čaj připravený z maliníkového listí
má spíše mírné účinky, proto se často používá jako základní bylinná
složka do různých druhů bylinných čajů. Sušené maliníkové listí je
příjemně aromatické a dokáže vytvořit krásnou čajovou barvu nálevu.
Maliníkový čaj připravený ze sušených maliníkových listů můžeme bez obav
užívat dlouhodobě stejně jako listy
jahodníku nebo
ostružiníku.

Maliníkový čaj je lahodný a zdravý. V létě
maliníkový čaj osvěží a v zimě podpoří.
Obsahové a účinné složky maliníkového čaje
Maliníkové listy obsahují především třísloviny
a flavonoidy. Celkově působí maliník mírně antisepticky (protizánětlivě).
Jak připravit lahodný maliníkový čaj
Natrhané
čerstvé listy maliníku nejdříve fermentujeme a poté usušíme.
Teprve fermentací maliníkových lístků
získáme jedinečnou lahodnou chuť.
Podrobnější informace o fermentování maliníku i jiných k tomu vhodných bylin jsou na
www.fermentacebylin.cz.
Jedná se o obdobný způsob výroby jaký se používá u černého čaje. Listy
maliníku,
na rozdíl od černých a zelených čajů, neobsahují kofein. Více o výrobě a
fermentaci klasických černých čajů zde
www.fermentacecaje.cz

Ostružiník maliník časně z jara. Ideální pro
sběr a fermentaci ostružiníku jsou mladé listy.
Příprava posilujícího nefermentovaného maliníkového čaje
Tento způsob přípravy se nám hodí pro rychlou a téměř bezpracnou
přípravu maliníkového čaje. Dvě polévkové lžíce sušeného nefermentovaného
maliníkového listí zalijeme 1 litrem téměř horké vody o teplotě cca 80
°C. Nápoj, který takto připavíme, je příjemné chuťi a barvy.
Je
zdravý a celkově posiluje náš organismus.
Příprava fermentovaného velmi lahodného maliníkového čaje
Čas, který strávíte nad přípravou tohoto druhu čaje, se rozhodně
vyplatí. Předpokladem úspěchu je již zmiňovaná fermentace maliníkových
lístků. Dvě polévkové lžíce sušeného fermentovaného maliníkového listí
zalijeme 1 litrem vařící vody. Nápoj, který získáme, je skvělé lahodné
chuťi, která v mnohém převyšuje klasické černé čaje. Navíc můžeme nálev
minimálně ještě jednou opakovat a s novou vařící vodou si udělat
"druháka". Bylo by škoda hned po prvním výluhu vyhodit naši pracně
vyrobenou fermentovanou směs.
Domácí čajové směsi - Jak na výrobu celoročních čajových směsí
Základem našich vlastních čajových směsí pro každý den by měly
být indiferentní rostliny. Mezi tyto rostliny se řadí především maliník,
ostružiník a
jahodník. Je to
dáno jejich mírným účinkem na náš organismus. Jedná se o takové
přirozené posilující látky jako jsou různé flavanoidy, třísloviny a
vitamín C.
K dochucení našich domácích bylinných čajů nám slouží
celá řada aromatických bylin. Získáme tak různorodé chutě a naše nápoje nás tak nikdy
neomrzí. Aromatické byliny si můžeme sami nasbírat.
Sbíráme však pouze rostliny, které dobře známe. Mezi vhodné aromatické byliny
patří především heřmánek, máta, meduňka, mateřídouška, dobromysl,
bez černý, levandule, šalvěj, rozmarýn a lipový květ.
Čaje
připravené z indiferentních rostlin, které jsou mírně dochucené aromatickými
bylinkami může většina z nás pít bez obav celoročně.

Maliník můžeme dochucovat vhodnými aromatickými bylinkami (dobromysl, meduňka, máta, šalvěj apod.)
Pěstování maliníku
Pěstování a rozmnožování maliníku je snadné, ale rostlina
vyžaduje dostatek vláhy a půdu bohatou na humus. Maliníkům se
na zahradě daří především v částečně zastíněných místech,
například v okolí velkých ovocných stromů. Nejlépe je začít s výsadbou
maliníkových prutů na jaře nebo také na podzim. Maliníky můžeme na jaře pohodlně přesadit.
Stačí vykopat pruty s rašícími pupeny a přesadit na vhodné místo.
Tyto pruty se téměř vždy uchytí,
jen je potřeba zajistit ihned po přesazení dostatek vláhy. Pruty
maliníku vysazujeme ve vzdálenosti 40 cm od sebe a do řad 2 metry od
sebe. Každoročně je vhodné na jaře maliníky přihnojovat. Plevel je třeba
likvidovat neustále, jelikož výrazně snižuje úrodu malin. Odplozené
pruty maliníku odřezáváme až u země.

Pěstování malin je nenáročné, když dodržíme
potřebné zásady.
Co s malinami
Maliny se nedoporučují sušit, protože obsahují velké množství vody.
Bylo by to velkým plýtváním a přišli bychom o velké množství prospěšných
aromatických látek, které jsou v čerstvých plodech. Ideálním způsobem
zpracování a uchovávání malin je výroba sirupů. Maliny můžeme také
využít k výrobě džemů, vín, likérů nebo je zamrazovat. Užitečná kniha, která se zabývá zpracováním
malin je
Konzervace a ukládání potravin v domácnosti - Karel Půhoný.

Ostružiník maliník plod - Rubus idaeus fructus.

Maliny - recepty
Další tipy na domácí čaje a jejich přípravu (sběr, sušení,
příprava, recepty, techniky, účinky)
Užitečné knižní zdroje informací o léčivých rostlinách, domácích
bylinných čajích a fermentaci
Jahodář L., Farmakobotanika - semenné rostliny, Karolinium Praha 2011
Jahodář L., Lečivé rostliny v současné medicíně, Praha 2010
Korbelář J., Endris Z., Krejča J., Naše rostliny v lékařství, Státní zdravotnické nakladatelství, Avicenum Praha 1981
Macků J., Krejča J., Atlas liečivých rastlín, Slovenská akadémia vied, Bratislava 1965
Novák F., Farmaceutická botanika, Zdravotnické nakladatelství, Praha 1950
|
|